Motýlí knihovna: 101 tipů

Pusťme se dnes do čtení – nabízím vám tip na knížku, tématem jsou poruchy autistického spektra:

Arnold Miller, Theresa C. Smith

101 tipů pro rodiče dětí s autismem. Účinná řešení každodenních problémů

Praha: Portál 2016

Autoři nabízejí rodičům, pečujícím osobám a také odborníkům konkrétní možnosti při řešení skutečně každodenních obtíží s chováním, prožíváním a také myšlením dětí − a podle mého názoru též řady dospělých − s poruchou autistického spektra (PAS).

Oblasti, na něž se zaměřili, rozdělili na pozornost, komunikaci a interakci, na práci se vztekem a stresem obecně. Neopomíjejí samozřejmě ani rozvoj komunikačních dovedností a prožívání.

Stručně seznamují čtenáře s Millerovou metodou, porovnávají ji aktuálně s velmi rozšířeným přístupem ABA (aplikovaná behaviorální analýza). Jednotlivé rady prokládají doplňujícím vysvětlením, příklady i obecnými informacemi k tématu.

Za velký přínos knihy považuji zdánlivé drobnosti, které nám však při péči o děti s PAS mohou snadno uniknout nebo také výrazně komplikovat domluvu a spolupráci; například zdůrazňují, abychom si při potížích dítěte s navazováním a udržením očního kontaktu podávali předměty ve výši svých očí a vedli je tak k automatizaci pohledu do očí druhého člověka.

Ve stejném duchu můžeme podpořit rozvoj kreslení tím, že dětem pod průsvitný papír vložíme předlohu, která by je mohla podnítit k obkreslování.

A když děti chválíme, nezapomeňme konkrétně pojmenovat za co, nejen dítko ocenit obecnou pochvalou.

Myslím si, že se hodně zapomíná na samostatné využívání toho, co se děti s PAS naučí, a i o tom se v knize dočteme. Co tím myslím? Když například dítě naučíme, jak probíhá večerní rituál koupání, mytí, přípravy do postele, nestačí dítě nasměrovat, procházet úkony s ním, tzv. být mu za zády, ale je důležité učit dítko, aby úkony zvládalo samo. To je teprve zvládnutá dovednost.

Samozřejmě vím, že se taková snaha nemůže vždy podařit, ale často se setkávám s tím, že děti, a to nejen s vývojovými poruchami, mají nadměrně pomoci, pořád je někdo provází, pomáhá jim s věcmi, které by zvládly samy.

Mně čtení hodně komplikovala nevysoká kvalita překladu. Musela jsem se prokousávat neobratnými vyjádřeními a spojeními, kombinacemi laických a odborných pojmenování. Obsahově však kniha nabízí podnětná, prakticky využitelná, konkrétní doporučení.

„Jako klinická psycholožka pomáhám rodičům překonávat vývojové, psychické i emoční obtíže dětí; efektivně zvládat výchovu rozumem i srdcem.“ Příběh o mně si přečtěte tady >>